Ďáblovi jezdci

Tak tohle jsem napsala já. Tahle mini povídka se umístila na 10. místě v Ceně Karla Čapka v roce 2008, v mikropovídkách:-)   27. ročník

Prudké zabušení na dveře a pak kopnutí "Vstávat!",další rána o kus dál a pak zase dál a dál. Otráveně otevřel oči černé jako uhel a líně se protáhnul. Tuhle práci mu fakt byl čert dlužen, vstávat se mu vůbec, ale vůbec nechtělo. Prsty s neuměle ostříhanými nehty projel nepoddajnou černou kštici. Ještě chvilku si představoval, jak krásně je v pelechu a jak by bylo fajn, kdyby šéf neřval za dveřmi jak naražený a nevyhnal z jeho hlavy poslední vzpomínku na pěkňoučký a divoký sen. Jo, to byl sen. To bude ono! Inspirace! Hned ho napadlo, že ji zaručeně využije dnes v práci. Okamžitě se mu chtělo vstávat. Vyjel z postele, mžikem zajel do odřených a špinavých džínsů, navlékl ušmudlané tričko. Chvilku dumal nad černým a červeným svetrem, nebyla až tak důležitá barva, ale jestli je ten první nebo druhý teplejší. V práci byla zatracená zima, a bohužel počítače ji měly rády. Za pár okamžiků už dusal o pár pater výš, v kuchyni popadl hrnek teplého čaje, z kapsy vytáhl placatku s rumem, pár kapek do čaje a hurá k počítači.

Cvak, cvak. Počítač vrní a na obrazovce naskakují ikony. Cvak, cvak. Pár podivných skřeků, zahoukání parníku a ICQ a Skype blikají na obrazovce.

Nick blikne a Gorgo je na síti.

Připojen a viděn.

A hned.

"Ahoj miláčku, jsem tak ráda, že tě zase vidím :-), jaký jsi měl dneska den?" naskočí na ICQ.

Lehce se usměje a prsty se rozeběhnou po klávesnici.

"Ahoj, Beruško, ani se neptej, celý den jsem se nezastavil."

" Myslela jsem na tebe, stýskalo se mi."

Jen si olíznul rty, povytáhl obočí a po netu se rozletěla slova zájmu, lásky, poutavého příběhu a vzpomínka na lechtivý sen.

Na druhé straně po dlouhém a náročném dni v práci sedí ona a nechává se unášet fantazií. Konečně vypnula, konečně si s ním může povídat. Éterem letí vyznání, přání a povzbuzení. Tiše si v duchu šeptá jeho jméno a u srdce ji příjemně hladí. Příběhy, lechtivé pošťuchování, otázky. Naléhání, když chce o něm zjistit něco víc, proč nemůže vědět, jak se má v práci, co vlastně pořádně dělá, čím se živí. Dostává se jí sem tam úhybných manévrů, náznaků a kliček, někdy krátká odpověď, kousek z jeho světa, nic víc, těžko z toho něco složit. Když naléhá víc, hned je na obzoru hádka. Nechce se jí do ní pouštět, vždyť stresu kolem sebe má za celý den dost a dost. A tak. Nakonec ustupuje a hraje jeho hru a jeho příběh, téma se mění na oblíbené jídlo, pití nebo knihy a filmy, na zpěváky a skupiny, sem tam politická diskuze, zajímavost, co dávali v televizi. Obecné plácání a pak je zase vše v pohodě. Sladká slovíčka znovu plynou.

"Chtěl bych tě vidět, chtěl bych tě objímat, dotknout se tě", hrají jeho prsty na klávesnici.

A už jí zase srdce zpívá jeho jméno, šimrání kolem žaludku, fantazie se rozeběhla jako splašený kůň. Nakonec povídá ona, její příběhy se tu vypráví, svoje srdce dává v plen. Vždyť bylo by to tak krásné se potkat, však přijde čas a uvidí se. Vyplatí se počkat si, však i on nakonec neodolá.

Hodiny plynou a utíkají jako voda, je čas jít spát. Ráno se musí jít do práce, do všedního světa, bez pohádek a příběhů. Tohle zastavení má svůj čas vypršený.

"Miluji tě, přeji ti krásné sny a sladké spaní" pípne počítač.

"I tobě lásko krásné sny a zítra se na tebe těším" pípne i ten její. Ještě prolítne pár srdíčkových smajlíků a obrazovka potemní. Gorgo se odpojil.

Ona ještě chvilku kouká na potemnělou obrazovku a pak vyráží do koupelny a hajdy na kutě. Hlavou jí létají vzpomínky na dnešní večer, myšlenky a úvahy. Příběh jí znovu letí hlavou, historky jí znovu rozzařují tvář. Jeho jméno se jako mantra pořád motá v její hlavě, chtěla by ho šeptat, chtěla by ho vyslovit nahlas. Chtěla by být s ním. Kolem dokola v mysli a srdci stále zní Gorgo, Gorgo, Gorgo. Usíná a šeptá jeho jméno.

On se protáhne, propne prsty nad klávesnicí, skočí si do kuchyně pro další čaj a s kapkou něčeho silnějšího a vrací se k počítači. Noc je ještě krátká, pro něj. Země se točí a na dalším kusu světa se snáší tma.

Nick blikne a Gorgo II je na síti.

Připojen a viděn.

A hned.

"Hello darling, It´s great to see you"

Lehce se usměje a prsty se rozeběhnou po klávesnici.

Éterem letí nový příběh a další srdce šeptá jeho jméno.

Olízne si rty a podívá se k počítači vedle sebe. Štíhlé prsty tam buší do klávesnice. Konverzace probíhá jak po drátku, zrovna se řeší bolavá packa psího miláčka. Trocha účasti, příběh k dobru, malá rada a srdce na druhé straně je chycené.

Koukne na druhou stranu. Tklivý příběh ztráty a neštěstí, opuštěnost a zlomené srdce. Účast a ochranitelská láska letí za ním.

O kus dál. Peprné hříčky, manželka za zády, hledám milující srdce, cítím se opuštěný, jsem tajemný, mám nebezpečnou práci, jsem ....

A další rty, srdce, myšlenky šeptají jejich jména Gorgo, Loki, Rimmon, Midgart, Beherit, Apollyon, Dagon, Fenrir, Šajtan....

Jména letí éterem, mají moc, jsou šeptaná z lásky a touhy, ze smutku, ze zloby, z opuštěnosti, z neporozumění a pak zase s omluvou a se steskem. Mají obrovskou moc. Jsou vyslovována dobrovolně. Nechtějí nic. Nikoho nevyzývají. Jen dávají. Sílu a moc. Tomu, jehož jméno je vyslovováno.

Tam dole, dole, kde je teplo, až kameny se potí. Tam nejmocnější z padlých andělů slastně protáhne svá blanitá křídla a spokojeně zaskřípe zuby. Výše k severu, na podobném místě jako tohle, se obrovský černý vlk stočí do klubíčka a spokojeně si vrčí do kožichu. O kus dál, duhový had zašustí šupinami a vydá se hlouběji za teplem. Všude kolem nich se vznáší jejich jména vyslovená takovou silou a mocí. Živí se tím, rostou a sílí. To není něco za něco, jako od těch, kteří je vyzývají, uctívají, chtějí plno zbytečných věcí jako jsou peníze, moc a sláva. Jejich jména vyslovená s láskou a touhou, s emocemi, to je výživa. Spokojeně vrní a čekají na svůj čas. Krmí se a poslouchají, všechny ty tajné příběhy, představy a sny. A velice, velice se baví.

A o pár pater výš, jezdci na síti, hledají, lapají, loví a nacházejí další ... .

Ty, co v tom chaotickém světě nahoře mají už jen sílu usednout večer k počítači a touží po ... .